Nepaříš? Nežiješ!
Jakmile se mi otevřel svět, skočila jsem do víru dění. Byl to odvaz. Hudba hrála naplno, v líně táhnoucím se dýmu cigaret, se sklenkou alkoholu v ruce jsem smývala vopruz uplynulého týdne v práci, pohledy nepříjemných prodavaček, zachmuřené pohledy lidí chodící městem, nudu všedních dní a večerů. Co bylo úplně nejlepší, byla soudržnost v partě, nic se neřešilo, jenom jsme se smáli a předháněli se v tom, kdo udělá větší trapas a blbinu.
Měla jsem plno prima historek z pařeb pro pobavení přátel. A když se mě někdo zeptal, co jsem dělala, měla jsem se čím pochlubit, a vidět uznání v očích tazatele. Zvedalo mi to sebevědomí. A měla jsem pocit, že skutečně žiju, naplno. Navíc jsem hltala životopisy slavných, jak jejich život byla jedna velká jízda. Tak nějak jsem měla pocit, že díky jejich bohémskému přístupu k životu, se jim otevřeli tvůrčí a umělecké schopnosti. Měla jsem plno přátel, kteří mě brali.
Existuje několik druhů přátelství. Těch pravých s velkým pé, má každý člověk 2-3. Víc ne. Nevím proč to tak je, ale je. Pak jsou facebookový přátelé. Těch je o „trošku“ víc. To je kapitola sama o sobě. A pak jsou to pařící přátelé. Těch je taky hodně. O přátelství hodně mluví. Kromě užívání si alkoholu na diskotéce, smyslu pro humor, blbnutí, se dá s nimi velmi dobře pokecat, zafilozofovat, ale to je asi tak všechno. Chcete-li o ně přijít, přestaňte s nimi chodit pařit.
Každého člověka navštěvuje Faust. Ten můj měl v jedný ruce cigaretu, v druhé skleničku alkoholu, vlnil se v rytmu osmdesátek a říkal: „Jdem pařit a budeš mít pocit, že ten život opravdu stojí za to.“ A já za ním šla jak krysa za Krysařem. Právě proto osobně nazývám takový „přátelé“ faustíci. Paření má pro ně obrovský význam. Vzpomínám na jednoho kamaráda, který, když si bral hypotéku, tak jednou z podmínek bylo, aby mu zbyli 4 litry měsíčně na paření.
Zkuste jim odmítnout z důvodu, že radši máte chuť se v pátek večer rozvalit v křesle, zapálit svíčku a číst si v tichu historii filozofie. Jste odepsaní. Ale jen na chvíli. Zase přijdou a zvou. Vzpomínám si na jednu pařící kamarádku, jak mě v hospodě, kde trávila skoro každý večer, kde na baru usínali šílený smažky, snažila vyburcovat: „Tamaro, musíš konečně začít žít!“ A to jsem jako mrtvola ani zdálky nevypadala
Slyšela jsem kdysi o slově žít, a jeho předponách. Užívat si, je složenina „u“ a žít. Naznačuje to být u života. Synonymum je vedle, blízko, před…životem. Slovo prožít je složenina slov „pro“ a žít. Významově to lze chápat i jako prodělat život, skrz naskrz, projít. Chci život prožívat. A někdy stačí, že člověk dejchá. To je známka žití. Život má cenu již sám o sobě.
Přemýšlela jsem, jestli se o životě poustevníka někde v horách, ve srubu dá říci, že jeho život nestojí za nic. Nepaří, jenom čumí na hory a na západ slunce. Nedá, jeho život má stejnou cenu jako pařiče ve městě s diskotékou. Možná, že ten život prožívá daleko víc.
Přišla jsem na to, že život neprožívá ten kdo má víc zážitků, víckrát se opil, ale ten kdo umí život cítit, vychutnat si svět kolem sebe, vychutnat si ranní kávu. Ten koho pobaví, že mu cestou ráno do práce po sídlišti přeběhl zajíc.
Samozřejmě, že jsem pařit nepřestala. Občas potřebuju smýt z hlavy harddisk. Ale už vím s kým. A nemyslím si, že díky tomu žiju naplno.
Tamara Roubíčková
Proč se o duševním zdraví nesmí mluvit?
Osobně mě střelec nezajímá. Zajímá mě duševní zdraví lidí, kteří dokáží zastřelit tátu s dítětem a za necelý týden zastřelit dalšího tátu. Tentokrát svého a pak sebe. Touto kauzou se táhne jako červená niť vztah otec - dítě.
Tamara Roubíčková
Parkování podle barvy
Asi nejsme normální, ale u nás na parkovišti parkujeme auta podle barev. Nejsme domluveni jde, nám to samo. Nikdo nemá stálé místo. A nejsme jediní. Zde jsou důkazy. Občas nám to někdo trošku zkazí...
Tamara Roubíčková
Proč jdu stále stejnou cestou a baví mě to?
Jeden čas jsem pravidelně jednou týdně chodila na procházky vždy stejnou cestou z Ládví okolo Vltavy a zpět. Mnoho lidí se mě podivně ptalo, proč stále chodím tu samou trasu. Vždy jsem něco zamumlala.
Tamara Roubíčková
Rozděl a panuj
Každá ideologie, potažmo válka, má ve své minulosti nějaké rozdělení společnosti. Sever proti Jihu, bílí proti černým, Židé proti Árijcům, apod. A je úplně jedno z jakého důvodu. Ale vždycky to byla povznášející teorie: Lepší lidé
Tamara Roubíčková
O odcházení
Vzpomínám si, jak jsme jako malí děti blbli s tátou, prali se, házeli po sobě polštáře. Bitva gradovala, když otec najednou zařval: "A dost!" Absolutně jsme nechápali. Proč? Odpověď byla jasná. V nejlepším se má přestat.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
V bytě mám cizího muže, volal majitel strážníky. Vetřelce našli v posteli s pivem
Neznámý návštěvník se ve čtvrtek odpoledne objevil muži v bytě na českobudějovickém sídlišti Máj....
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1320x