Stroje nás už ovládají

Dostal se mi nedávno do ruky komiks z ábíčka „Vzpoura mozků“. Roboti ovládli lidstvo tak, že jim při operaci vyměnili jejich vlastní mozek za jiný. Takový, kterým se dá manipulovat. V dnešní době nám přístroje mozek vymyli.

A my se na nich stali závislí. Jednou jsme se s kamarádem bavili, jak by to vypadalo, kdyby třeba zítra spadl nějaký zvláštní neznámý meteorit, který by měl takovou sílu a schopnost rušit přenos dat a v podstatě by způsobil, že by internet úplně přestal fungovat. Zničit takový meteorit by trvalo dejme tomu třeba 5 let. Bavili jsme se tím, jak davy závisláků upadnou do těžkého absťáku, začnou slintat, skákat hromadně z mostu. Sama musím přiznat, že když mi kiksne notebook a musí být přes noc v servisu, tak jsem nervózní, chybí mi už jen při čtení zpráv při ranní kávě.

               Jen tak na okraj: ještě jsme si pak představovali, jak by to vypadalo, kdyby přestali fungovat mobily. Pevný linky už doma neexistujou. Jak by se lidi domlouvali na schůzky, na akce. Hospody by se vyprázdnily, chodily by jenom kolegové z práce. A lidé co bydlí blízko u sebe, protože by nemuseli jet někam daleko, zazvonit u dotyčného a zeptat se zda má čas. Anebo hláška, dlouho ses mi už neozval, by nabyla úplně jiného významu.

               Stroje se staly součástí vývoje. Na rodinné sešlosti jsem jednou přišla s diskusí o dnešní mládeži. Tak jako byla éra květinových dětí, tak dnes je éra mobilní mládeže. Virtuální generace. Můj 18-letý synovec odtrhl oči od mobilu poslední verze, poťukal si na čelo, zakoulel očima a pronesl: „Jak můžeš dnešní moderní dobu srovnávat s květinovejma dětma??? To je přece úplně vo něčem jiným.“ Šla jsem na to odjinud a blahosklonně rozvádím teorii: „Dneska jsou všichni zabořený do mobilu, ztrácejí kontakt s reálem, děti s mobilama jsou absolutně nemobilní, dětem s dotykáčema chybí lidský dotyk, to musí jednou skončit, tak jako květinový děti, to prostě je vždycky ohraničená éra určitého fenoménu.“ Synovec těžce povzdechl, ztěžka a pevně prohlásil: “Pokrok se nezastaví.“ Načež vstal a odešel na facebook. S největší pravděpodobností se 100 přáteli rozebrat kecy staré tetičky. Za 10 minut přišla z vedlejšího pokoje jeho mamince sms, ať mu donese colu. Donesla bez mrknutí oka. Tohle jednou musí skončit. Ale třeba jednou přijde doba, kdy vytáhnout mobil bude trapný, jako když dneska parta diskokluků kráčí s hrajícím kazeťákem na rameni, tak jak to bylo v módě v osmdesátkách.

               Nedávno jsem potkala skupinku třináctek, jak jdou ze školy a loučej se se slovy, tak čau za chvíli na fejsu. Dřív to bylo, tak čau za chvíli na kládách za hřištěm. Pojem „máš zaracha“ ztratil na významu. Za chvíli začal několika hodinový maratón: super video, lajk, super fotka, lajk, super hláška, lajk, super video, lajk, super fotka, lajk, super hláška, lajk. Stále dokola. Duševní konzumenti.

               Dokonce jsem slyšela názor, že facebook je pro lidi, co si potřebují honit triko, co nemají sebevědomí a mají potřebu chlubit se. Celému světu. Selfie – byl jsem tam.

               Samozřejmě že bez techniky už to dneska nejde. O tom žádná. Nejde ani o to kolik času s nimi strávíme. To je každýho věc jak tráví svůj čas. Co je ale daleko horší je, jak se díky internetu, médiím necháme zmanipulovat. Začnu úplně obyčejným fenoménem. Třeba půjčkami. Přemýšlela jsem, jak se stalo to, že dřív byla ostuda si půjčit i malý obnos a dnes jedou všichni na úvěr. Odpovědí mi bylo to, že to způsobila reklama. Půjčit si peníze je prostě in.

               Jasně, při jedné anketě všichni dotazovaní, na otázku, zda podléhají reklamě, odpověděli, že v žádném případě. Pak si ale nedokážu vysvětlit situaci, kdy v období reklamy tatranek stoupne jejich prodej o 20%. No, asi je možná nakupujou ufoni.

Kouzelná formulka dneska zní: psali to na netu. Jako kdyby to zaručovalo, že to musí být pravda. Kde je záruka, že novináři mají morální kredit? Přitom 9 z 10 článků na je uvařených z vody, fabulace, názor. Nechápu, jak dřív mohli žít bez všech těch rad, doporučeních a objevů. Fascinujou mě články o výzkumu vědců, že červené víno obsahuje látku, která podporuje pohyb. Mají pravdu, s kamarádem jsme si dali červené víno a opravdu jsme se po něm velmi dobře hýbali. Nejradši mám ty o zdraví. 10 snídaní, které si rozhodně nedávejte: párek, palačinky, tousty, tučné jogurty, sýry, salámy, vajíčka, umělé cereálie, sladké pečivo, cereální sušenky. Tak teď nevím co si dát. Ještě že mám svoji vlastní hlavu a dám si, co chci a ne to co mi radí internet.