A co jeho matka? Měl vůbec matku?

Také mě vždycky zajímá: proč. Co se v člověku zlomí, že najednou selže a nerozhodne se pouze pro sebevraždu, ale rozhodne se pozabíjet lidi, kteří mu nic neudělali.

A to šlo o prostého mladíka, který si mohl nakoupit pár zbraní a o život připravil 17 lidí. Horší je, když se nesmí mluvit o šílenství vůdců, kteří mají k dispozici armády, které pak posílají na popravu na bojiště celého světa a o život přijdou miliony lidí.

Podle poznatků z blízkého okolí tu mohl mít vliv i jeho vztah k sestře. Pokud je jeden ze sourozenců rodiči "upřednostňován", druhý bude žárlit. V rodině to začíná. Další je vztah ke spolužákům, kteří se stali cílem střelby. Zhrzená láska?

Tak nevím, tv. Nova se chlubí tím, že do svých seriálů zahrnuje určité společenské děje, anebo chování ... .

Tady to jde spíše za blogerkou, která má v hlavě určitý životní vývoj a pohled, a tím vše vnímá hodnotí a vytváří svoji realitu, a snaží se i vytvářet realitu ostatních.

To je jedna hlavní příčina, jež se zde táhne jako červená nit napříč generacemi hluboko do minulosti, a navíc vytváří zpětné vazby a konfrontace a určitý kruh i zacyklení.

Další příčiny ... .

Jsme na vrcholu projevu fenoménu, jež mocný popud dostal pod 2. světové válce, kde byla silně oslabena mužská populace, a přišel věk feminizace školství a společnosti, rozpad vícegeneračních rodin, předávání hodnot, tradic, zkušeností, rolí v rodině a chování ke svému protějšku, jako logiku má muž a žena. Mocný popud pak dostal v EU, kde byla zavedena pozitivní diskriminace, a feminizace národní a EU správy. Byla zrušena vojenská služba a vlastně se i pozapomnělo v rámci lidských práv a práv dítěte, na potřebu tzv. inicializace do dospělosti, což dříve byla vojna, anebo v nějaké organizaci, typu Sokol, Orel, Skaut, tedy fungovat v kolektivu. Do popředí se dostali samoživitelé, a výchovu převzalo vesměs školství, internet, mobil. Navíc máme dnes velmi náročný životní standard, který lze těžko uživit z jednoho platu ... . Tím se vytrácí přítomnost rodičů ... . Už dříve se zde kritizovaly tzv. mama hotely. V dobách, kdy světu více vládla levá mozková hemisféra, kde je cit řád, čas, autoritu, hierarchii, hodnoty ... , tak zde byl tzv. syndrom úspěšného otce, zde třeba císař a král Václav IV., syn Karla IV. ... Dnes Evropu vede pravá hemisféra, kde je vnímání celku, na dálku, tedy emoční a sociální inteligence, rodina, tvořivost, láska, ekologie, příroda, ale chybí vazby k tomu, jak to funguje a k tomu je potřeba zase levá, naopak muži zase mají problém opačný, propojit obor s realitou kolem ... . Pak tu je třetí rovina a to genetická, existenční, rodinná, civilizační ... . Pak tu je rovina čtvrtá, a to že třeba u nás se

Nesmí se o něm mluvit, protože by si lidé museli přiznat, že to není nějaký bacil psychické nemoci, který na vás náhodou sedne, jak je to ve filmech. V kontextu šílených vrahů jde o snahu to nechat jako problém, který se nás, normálních lidí, netýká. Nechat to jako MY vs. ONI, nakreslit tlustou číru, distancovat se. Kdyby se lidé ptali po příčinách (těch pravých, nikoli po nastrčených projekcích jako zbraně, počítačové hry, a podobně), zjistili by, že byl vrah ne sice normální dle definice toho slova, ale rozhodně byl bežný člověk. Pak by si museli uvědomit, že takový šílený vrah může být kdokoli, třeba i oni, pokud by je něco/někdo zatlačil dostatečně daleko a zadupal dostatečně hluboko. V širším důsledku by si také mohli uvědomit, že cokoli co provedou ostatním, třeba někoho zadupávat to země nebo jakkoli vyhánět ze společnosti, nebo naopak podpořit, může takového vraha vytvořit, nebo mu zabránít. To by pak chtělo změnu vlastního chování, ale to by přece nešlo, že? Říct Dostal psychickou nemoc, něco zakážeme, nebudeme o tom mluvit a hotovo, je mnohem pohodlnější lež.

každý rok narodí přes 120. tisíc dětí a zde je těžko něco podchytit když se to vlastně rodí a v průběhu časů muže vytvořit ...

"Bylo tam něco špatného, co donutilo spáchat mladého člověka tak hrozný čin."

Nevím, zda je na místě slovo "donutilo". Zřejmě tam nějaké silné podněty byly, ale člověk se rozhoduje, jak na ně reaguje, vypořádá se s nimi.

Podle psychologů se zhruba dva týdny před činem (toto nebo sebevražda) chování člověka výrazněji změní, ale jen odborník pozná hrozící riziko. Běžný člověk si jen všimne, že "je nějakej jinej". Možná zde by byla vhodná osvěta, pokud je to vůbec reálné. Ani psychotesty v ročním intervalu by nepomohly.

To je jen poslední krok. Ona je to tzv. smrt tisícem říznutí. Aby člověk dospěl k názoru, že si za současných podmínek neumí představit žít, je zatraceně dlouhá cesta. Ty poslední 2 týdny jsou až po tom, co ten nekonečný boj vzdá. Každý chce prostě žít a člověk musí žít ve společnosti, má to v genech. Pokud mu v tom něco dlouhodobě brání, ať už okolí, společnost, stát nebo psychická nemoc, každý časem doputuje do situace, kdy si řekne nějaké DOST, abych citoval skvělý film Joker, nějaké "You get what you f***g deserve". Od kovidiády až po dnešní lidové anti-dezinformační milice vidím jedno takové malé říznutím za druhým. Každý den, každý týden, každý měsíc. Z obou stran. Čím víc takových drobných říznutí, tím víc lístků do tomboly "Šílený Vrah" si vytáhnete. Už jsme vlastně "vyhráli" nejméně dvakrát druhou cenu - ty 2 sebevraždy za kovidiády, jednu myslím před Úřadem Vlády, druhou před Ministerstvem Zdravotnictví. Tyto sebevraždy, (i glorifikovaná sebevražda Palacha patří do stejné kategorie činů) a hromadná vražda jsou identické jevy. Jen se liší metodou zanechaného vzkazu.

P.S. Dnes by média Palacha odsoudila a zesměšnila jako zamindrákovaného narušeného nýmanda.