Tamara Roubíčková
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1320x
Seznam rubrik
Tamara Roubíčková
Smajlinismus
Šla jsem navštívit svého bratra. Otevřel dveře a mile říká: "Sem se chodí jenom s úsměvem." Ok, opáčila jsem, otočila se a odešla domů. Nebylo mi do smíchu.
Tamara Roubíčková
Stroje nás už ovládají
Dostal se mi nedávno do ruky komiks z ábíčka „Vzpoura mozků“. Roboti ovládli lidstvo tak, že jim při operaci vyměnili jejich vlastní mozek za jiný. Takový, kterým se dá manipulovat. V dnešní době nám přístroje mozek vymyli.
Tamara Roubíčková
Přejágrováno
Dívám se na hokej a říkám si, jak je to asi doopravdy. Velká parta, všichni za jednoho. Spočítat kolikrát jsem slyšela, jsme velký tým, už ani nedokážu. Ale jsem realista. Nedělám si žádné iluze.
Tamara Roubíčková
Budu tátou od tří let
Mám kamaráda, který má kromě oficiální partnerky několik milenek. Dělá to bez ochrany. Na nic se neptá. Jednou mu přišel na Valentýna obrázek s dvěma čárky od jedné z milenek. Poslal jí tam. Nešla a nechala si to. Potud je to velmi obyčejný, známý příběh. Co mě ale naprosto rozsekalo, bylo, když jí nakonec oznámil, že se na výchově bude podílet, ale až od tří let.
Tamara Roubíčková
Nebylo mu pomoci?
Hledáme příčinu. Jako první nás napadne držení zbraní. Když chce někdo zabíjet, zbraň si vždycky sežene. Příčina je někde výš. V hlavě. Mozek je ten kdo dává, nebo nedává povely ke střelbě. Nad tím je motivace. A tou je bolest. Volání o pomoc. Ze začátku je tiché, potom sílí. Pak zařve. Chyba je v systému. Tento důvod zní spíše jako výmluva. Je to obecné vyjádření. A nikoho moc nenadchne. Chceme razantní řešení. Teď a hned. Tak rychlý a jasný jako byla střelba v Uherském Brodě. Jasný důvod. Ale tentokrát si myslím, že je to pravda. Chyba je v systému léčby nešťastných lidí.
Tamara Roubíčková
Nepaříš? Nežiješ!
V 18cti letech, když jsem se dostala z izolace, v které jsem vyrůstala díky přísné křesťanské výchově, jsem začala poznávat život i tam „venku“. Způsob užívání si života byl dosti rozdílný. Zjistila jsem, že je pravidlem jít v pátek večer zapařit, že se skoro celá společnost naloží do lihu. Zatímco já jsem se ten večer vždy ztišila a pokorně očekávala svatý den se zpěvy, modlitbami a někdy i půstem.
Tamara Roubíčková
Jsem ta, co zdržuje u pokladny frontu
Znáte to, když někdo zdržuje u kasy, určitě má nezvážené ovoce, špatně si spočítal nákup a chybí mu hotovost, anebo zapomněl pin. No, mě se tohle stát nemůže, na všechno si dávám pozor, ale přece je jedna věc, kdy i já jsem zdržující zákazník a těch pár neznámých lidí za mnou ve frontě nevěřícně kroutí hlavou.
Tamara Roubíčková
Tak už se tomu nesmějte
Karolína, moje dobrá kamarádka má docela dost velký odstátý uši. Jednou mi říká: „Víš, já s tím až tak problém nemám, ale lidé okolo mne se s tím nemohou smířit. Neustále o tom mluví, upozorňují mne na to, pohihňávají se a strkají do sebe. Jsou z toho mimo. Problém nemá postižený, ale společnost.
Tamara Roubíčková
O vánocích nejen pohádkami živ jest divák...
Nikdy bych si nedovolila šáhnout na národní poklad pohádek, jež všechny dosud natočené byly o vánocích vysílané. Ale zaujali mě dva životní příběhy, které jako krásná pohádka zprvu vypadaly. Jsou to ale skutečné příběhy. Z mého pohledu se špatným koncem v rozdílném smyslu slova. Dovolte mi, abych se pozastavila nad velmi zajímavými dokumenty, které jsem našla ve vánočním programu mezi tisíci pohádkami.
Tamara Roubíčková
Nemám strach,ale jsem opatrná
Není to tak dávno, co jsem se s jedním klukem v baru bavila o válce. Říkám mu, to je hrozný, kousek od nás se tvrdě válčí. Podíval se na mne a říká: Co furt řešíš, je to daleko, buď ráda, že tady to není, máš práci, máš kde bydlet a s válkou tam nic neuděláš. Možná, že je Islámský stát daleko, ale střílí se v Paříži. Já nejsem voják ani odborník na terorismus. Ale vím, že něco udělat můžu.
| předchozí | 1 2 | další |
